16.09.2020

Postižení u dětí

Postižení dítěte přináší do rodiny neobyčejně náročnou zkušenost, která způsobuje revoluci a často i dezorganizaci života všech jejích členů. Rodiče očekávající narození dítěte nepočítají s tím, že by mohlo být nemocné – a když se o tom dozví, často nevědí, co dělat. V podobné situaci jsou rodiče, jejichž zdravé dítě utrpělo úraz, jehož následkem je handicap. Velkou roli hraje i to, že nemoc dítěte často významně mění poměry v domácím rozpočtu, obzvláště pokud jeden z rodičů musí přestat pracovat, aby se o dítě mohl starat.

Fáze, jimiž procházejí rodiče postižených dětí

1. Šok

Informace o tom, že dítě není zdravé, je pro rodiče tragédií – ze začátku tomu nechtějí věřit, později tuto skutečnost popírají. Říkají si, že přece není možné, aby jejich dítě bylo nemocné. Objevuje se nepochopení, strach, sklíčenost, pocit beznaděje, někdy agrese.

2. Deprese

Bezradnost a bezmoc, kterou často pociťují rodiče, se stává natolik nesnesitelná, že se rodiče pod tíhou svých emocí propadají do deprese. Úlevu jim přináší soustavná práce kolem dítěte, které potřebuje péči.

3. Fáze zdánlivé adaptace

Rodiče často zoufale hledají východisko ze situace, v této fázi se objevují různé nápady vycházející z obranných mechanismů. Rodiče hledají viníka, který může za postižení dítěte, což jim dovoluje zbavit se pocitu viny, často odmítají myšlenku, že je dítě postižené. Pro tuto fázi je typické hledání řešení, které často přivádí rodiče k léčitelům nebo bylinkářům. Po vyčerpání všech možností to rodiče často vzdávají.

4. Fáze konstruktivních příprav

Pozitivní fáze, kdy rodiče s dítětem začínají pracovat a snaží se zlepšit jeho život. V této fázi rodiče dokážou prožívat radost z času tráveného se svým postiženým dítětem, objevují, že je jejich dítě bezpodmínečně miluje a užívají si to. Hledají také řešení, díky nimž by jejich dítě mohlo být šťastné. Přechody mezi jednotlivými fázemi nejsou striktně vymezeny, jejich hranice jsou plynulé. Postiženému dítěti je třeba mnoho obětovat, často se vzdát svých potřeb a dosavadního života. Mnoho závisí na míře postižení dítěte a na tom, zda vyžaduje stálou péči, do jaké míry je samostatné, zda se jedná o fyzické nebo mentální postižení. Stejnou roli zde hrají přidružená onemocnění, především ta, která způsobují dítěti a jeho rodičům utrpení.

Postižené dítě = malý člověk, který nás velmi potřebuje

Péče o nemocné dítě představuje výzvu, které je potřeba čelit každý den. Při péči o takovéto dítě je třeba vždy pamatovat na to, že nemocné dítě je malý člověk, který měl méně štěstí než ostatní dětí, ale to jej nezbavuje jeho práv:

• být milován takový, jaký je;
• rozvíjet se podle svých možností.

Rodič, který to pochopí a nechá dítě být samostatné jak je to jen možné, naučí dítě přijímat sebe sama a vštípí mu optimismus a odolnost, dítěti předává přímo neuvěřitelnou sílu.

POZOR – důležité je nesoustředit se na handicap dítěte, ale na jeho potenciál. I velmi těžce postižené děti, s nimiž se systematicky pracuje, dělají pokroky. Tyto drobné kroky člověka těší a motivují k další práci. Vyčerpávající, obtížná, nákladná rehabilitace někdy dlouho nepřináší výsledky, ale i ty nejmenší pokroky dokážou vynahradit veškeré vynaložené úsilí.

Postižené dítě může, přes všechny každodenní výzvy, které klade před svoji rodinou, být zdrojem obrovské radosti a uspokojení, pokud to dovolíme. Takovéto dítě učí pokoře, trpělivosti a citlivosti, učí empatii a oddanosti. Odmění se vám bezmeznou láskou a oddaností.

Pokud máte postižené dítě, pamatujte…

• Máte právo prožívat emoce, které Vámi zmítají – zkuste je prožívat vědomě a konstruktivně je využít.
• Bez ohledu na to, jakým druhem a stupněm postižení Vaše dítě trpí, nezapomínejte, že je to malý člověk – dívejte se na něj především jako na dítě, ne jako na nemocné dítě.
• Potřebujete čas na sebe, i když si jej nedopřáváte. Požádejte někoho, aby vás vystřídal u dítěte a udělejte něco pro sebe.
• Pokud potřebujete psychologickou či právní pomoc, pomoc s péčí nebo čímkoliv jiným, pamatujte, že existují organizace, které existují, aby Vám pomohly. Využití jejich pomoci není známkou slabosti, ale síly.
• Jste silnější než Vaše dítě – nevyužívejte svou sílu proti němu, ale v jeho prospěch. Pokud Vás ovládnou emoce, nevybíjejte si je na dítěti.
• Pokud máte další zdravé děti, pamatujte, že pro ně je Vaše situace také obtížná. Zdraví sourozenci nemocného dítěte také potřebují pozornost, lásku, cit. Snažte si vyšetřit každý den trochu času pouze pro ostatní členy rodiny.
• Nejste v tom sami – existuje mnoho sdružení rodičů postižených dětí a řada internetových fór, na nichž lidé v podobné životní situaci sdílejí své zkušenosti. Kontakt s nimi Vám může pomoci vydržet každodenní nároky a vy můžete svými postřehy pomoci někomu jinému.
• Vaše dítě Vás bezmezně miluje – pamatujte, že ke štěstí potřebuje, abyste jej přijímali, vaši přítomnost, cit a pocit bezpečí, který mu poskytujete. Vy jste jeho síla.
• Pokud trpí Vaše dítě úniky moči, zajistěte mu každodenní pohodlí pomocí vhodných absorpčních výrobků určených pro děti nebo absorpčních výrobků pro dospělé v nejmenších velikostech. Chcete-li se podívat, které absorpční výbobky Seni budou vhodné pro Vaše dítě, klikněte na výrobky pro děti Seni.