-
- menu
Rozhodneme-li se osobně starat o blízkou osobu, která potřebuje stálou péči, musíme počítat s tím, že budeme vystaveni mnoha emocím – jak jejím, tak svým vlastním. Často se jedná o silné a extrémní emoce, dochází k výkyvům nálad.
Pečující: |
Nemocný: |
|
|
Zbavte se stereotypů, které v sobě nosíte a které se týkají postižení, nemocí, handicapů. Není to jednoduché, ale prolomením bariér, které tvoří naše přesvědčení, můžete „zlomit kletbu” toho, s čím přicházíte do styku. Zbavíte-li se schematického myšlení, nebudete obšťastňovat nemocného proti jeho vůli a nabízet mu řešení, která se zdají v dané situaci správná Vám. Bude pro Vás snazší udržet si objektivitu a přistupovat k nemocnému jako k člověku, nikoliv jako k předmětu.
Překonejte svůj stud související s fyziologickými procesy jiného člověka. Pomozte prolomit tento stud i nemocnému. Je to velmi obtížné a vyžaduje to mnoho taktu. Bez ohledu na to, zda pouze pomáháte s každodenní hygienou, nebo provádíte kompletní očistu nemocného, nezapomeňte, že člověk cítí stud, má-li se ukazovat jinému člověku nahý, obzvláště při tělesném handicapu. Buďte taktní v chování i slovech.
Naučte se empatii – zamyslete se, jak se může cítit nemocný, co prožívá, a zkuste to pochopit. Zamyslete se, co byste cítili v podobné situaci a co udělat, aby tyto emoce byly co nejpozitivnější. Poslouchejte a sledujte člověka, o kterého pečujete – každý člověk potřebuje trochu jinou péči, snažte se poskytnout svému blízkému to, co potřebuje.
Připravte se na výkyvy nálad – svých i nemocného. Uvědomte si, že máte právo prožívat různé emoce, je ale dobré si je uvědomovat. Pozitivní emoce využijte k budování vzájemného vztahu, důvěry a zvyšování motivace. Pro negativní emoce hledejte bezpečné vyústění:
humor a vtip dokáže výborně uvolnit napětí a udržet pozitivní přístup;
připomenutí pozitivních výsledků terapie nebo rehabilitace pomáhá zvýšit motivaci;
emoce můžete uvolnit křikem a agresi projevit kontrolovaným způsobem, například tlučením do polštářů – to může v určitých chvílích fungovat jako dobrý bezpečnostní ventil;
pláč pomáhá očistit se z negativních pocitů a přináší úlevu.
Nikdy nevyužívejte proti nemocnému převahu, kterou nad ním jako pečující máte. Pamatujte, že pro nemocného je často ponižující a nepříjemné už jen to, že je na někom závislý. Svou převahu tedy využívejte rozvážně a ve prospěch nemocného – motivujte jej k aktivitě, předávejte mu pozitivní energii.
Nepoužívejte žádné násilí – ani fyzické, ani slovní. Používáte-li násilí, ukazujete svou bezmoc a ubližujete jak sobě, tak blízkému člověku.
Buďte asertivní – respektujte práva nemocného, ale mějte také úctu sami k sobě. Nedělejte za nemocného všechno, zejména tehdy, pokud jeho stav umožňuje provádět běžné činnosti. Uvidíte, kolik uspokojení může nemocnému přinést samostatnost.
Pamatujte, že gestem lze vyjádřit více než slovy. Své nervy uklidnit a zmírnit utrpení nemocného můžete dotykem, pohledem plným pochopení, úsměvem. Tyto okamžiky nám pomohou se ztišit, vydechnout si a cítit se lépe.
Dodržujte jednoduchá pravidla – to vám pomůže předcházet mnoha negativním reakcím nemocného:
Nemocný by měl vědět, co u něj máte v úmyslu dělat – informujte jej tedy o činnostech, které budete provádět;
Rychlé a nervózní pohyby pečující osoby zvyšují nervozitu nemocného a mohou vyvolat jeho protest – vše, co děláte u nemocného, se snažte dělat v klidu;
S třetími osobami nehovořte o nemocném tak, jakoby nebyl přítomen – pokud o něm hovoříte, má právo účastnit se rozhovoru;
Nedělejte za nemocného věci, které dokáže udělat sám, a nedělejte za něj nic proti jeho vůli – nechte jej o sobě rozhodovat, ale zachovejte bezpečné hranice;
Zachovejte klid a nalaďte se pozitivně – vaše nálada se přenáší na člověka, o nějž pečujete.
Efektivní pečující musí být hlavně odpočatý. Potřebujete občas dobít baterky a odtrhnout se od každodenních starostí. Snažte se zorganizovat si čas tak, abyste měli alespoň několik hodin týdně jen pro sebe, na uspokojování Vašich vlastních potřeb. Neizolujte se od lidí, nevzdávejte se společenského života, setkání s přáteli.
Nebojte se požádat o pomoc. Pokud nemáte nikoho, kdo by Vás v péči vystřídal, využijte pomoc zvenčí. Je možné, že ve Vašem okolí působí organizace, které by Vám mohly pomoci – některé z nich mají speciální dobrovolníky nebo profesionální ošetřovatele, které si lze pronajmout na několik hodin. Nepokoušejte se vše zvládnout sami – mohl by to být úkol nad Vaše síly.
Pokud nezvládáte své emoce, můžete využít pomoci psychologa – objektivní pohled zvenčí a profesionální názor opravdu dokáže změnit přístup, pomoci zvládnout novou situaci a s emocemi pracovat. Věřícím často pomáhá rozhovor s duchovním, existuje také řada sdružení nebo skupin vzájemné podpory, které Vám mohou pomoci zvládnout těžké chvíle.
Pečujte o své tělo – péče o nemocného si žádá mnoho sil, je tedy dobré posílit tělo cvičením. Zvláštní pozornost věnujte svým zádům, zvláště pokud každý den musíte nemocného opakovaně přemisťovat. Snažte se co nejvíce odpočívat a relaxovat s použitím různých relaxačních technik. Dobré výsledky přináší muzikoterapie, která může být vhodná i pro nemocného. Hudba přináší klid mysli a zlepšuje náladu.
Pokud stojíte před rozhodnutím o předání nemocného do péče specializovaného zařízení – léčebny dlouhodobě nemocných, hospice, domova pro seniory – zvažte všechna pro a proti. Někdy je to nejlepší řešení pro všechny, neobviňujte se tedy za to, že jste rozhodli o předání nemocného do institucionální péče. Snažte se však, aby se nemocný necítil opuštěný – navštěvujte a povzbuzujte jej co nejčastěji.